Ve Zlatovlásce se hodně zpívá. S důrazem na slovo hodně. Kdybych si chtěl z pohádky vystřelit, řeknu, že nejde o hudební pohádku, ale o videoklip s pohádkovými motivy. Díky hustotě písní působí Zlatovláska vláčně. Ale upřímně. Před písničkami smekám. Ve chvíli, kdy se rozezní jeden z největších pohádkových hitů „Nes mě loďko“, mám skoro husí kůži. Fakt nádhera. Ale pozor! Duet se Zlatovláskou na stejnou melodii je snad ještě hezčí. Závěrečný song, kde zpívá i Marie Rosůlková, je též skvostný!
Dost mi vrtá hlavou ústřední zápletka. Proč moudrá a milá kořenářka zanesla hada evidentně zlému králi? Jedinou odpovědí je možnost, že věděla, jak se všechno vyvine…
Pan král (Jiří Holý) je už od pohledu protivná despotická obluda (především jeho hnusné kníry). Vrchol jeho slizkosti nastane při vyslovení věty: „Odlož loktušku, ať si tě můžu prohlédnout.“ Ale on je i krutý. „Tvá hlava za to, jestli nedoleješ nebo přeleješ.“, „Jak se vrátíš bez Zlatovlásky, přijdeš o hlavu.“ Jak si mohl být jistý, že Jiřík nevezme do zaječích? Leda by měl všude své agenty jako nejmenovaný vůdce z jisté země… Stejně Jiříka nechá popravit (jako nejmenovaný vůdce z jisté země). Tak bacha, aby vaše děti neměly doživotní trauma (Mrtvému Jiříkovi se teda trošku víc v rakvi hýbou víčka.).
V dětství jsem tuhle pohádku viděl sotva dvakrát. Buď ji televize nedávala kvůli Třískovi (rybář), který v roce 1977 emigroval nebo to bylo proto, že není zas tak bombastická. Tedy pro mě jako malého Radečka asi nebyla. Velký Radeček bude teď shovívavý a dá pohádce 70%.
Dalšího rybáře hraje Ladislav Pešek, což je dost milý okamžik, protože se z něho vyklube úplně někdo jiný. To mám rád. Bohužel přichází zklamání, dramaturgická chyba, totiž, že se jeho identita prozradí do pár vteřin.
Závěrem několik poznámek. Ryby, mouchy, mravenci, ptáci, pavouk, jsou umělí, ale to neva. Z půvabných pestrobarevně oblečených dvanácti princezen vám budou přecházet zraky. Červená Lhota asi zažila největší reklamu. Osobně by mě zajímala návštěvnost tohoto zámku v roce 1973 a o rok později. Režisérka Vlasta Janečková konečně natočila něco venku a ne ve studiu a dopadlo to příjemně. Myslím si, že se Petr Štěpánek díky této pohádce dostal do první ligy dobyvatelů srdcí princezen. No a ošetřování Zlatovlásky po píchnutí trnem, předčí leckterou jihokorejskou k-dramu!!!