Kdybych měl vyjádřit jedním slovem, co je televizní pohádka Jak se mele babí hněv, tak je to Taškařice. Herci se zde totálně vyřádili a nejvíc Pepa Dvořák v roli Peprníka z hradu Bedrník, který si celou inscenaci ukradl pro sebe. Díky kostýmu, hereckému projevu či jazykolamu Kmotře Petře, nepřepepři toho vepře. Vůbec hlášky jsou neotřelé (Dyť je to středověký hňup. UBK – Urozený, Bohatý a Krásný. K čemu je strašidlu dobrý srdce dobrý?). A vtipné (Tento mlýn není na mužské. Neví si s nimi rady. A tak vyrábí zmetky. Promiň Miloni.) Co mi asi nejvíc nesedělo, vadilo, nehodilo se, divně našroubováno bylo, byl onen dřevěný mlýn co mele babí hněv, který dal pohádce název.
Povšimněte si také dřeváků, ve kterých se muselo Trávníčkovi a Patrasové pěkně blbě chodit. Ty samé měl před deseti lety na nohou i Jaromír Hanzlík v Terezce a paní madam a dalších. Ono to nejspíš bude stejnou paní režisérkou a jejím týmem, který je podepsán pod více než šedesáti televizními pohádkami! A nic bych za to nedal, že těmi dřeváky paní režisérka Libuše Koutná odkazuje na své legendární večerníčky Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka a Znovu u Spejbla a Hurvínka, které též režírovala.
A poslední perlička na závěr. V pohádce se v davu lidí mihnou skutečné dcery Ivy Janžurové, Theodora a Sabina Remundovy.