Anděl Páně 2 má bezesporu mnoho kvalit: filmařinu jako řemeslo; nápad, že malému Mikulášovi chybí anděl a čert, kteří mu doslova spadnou z nebe; a především špičkování opravdových mistrů herců Ivana Trojana a Jiřího Dvořáka.
Bohužel z pohádky Anděl Páně 2 nemohu být nadšený, jelikož mně na ní vadí nemálo pro mě podstatných věcí! Protože se pohádka všeobecně těší velké oblibě, omlouvám se, že se zde trochu více rozepíšu, abych objasnil svůj postoj.
Nevadilo mi digitální nebe, které vypadá jako nějaké zbořeniště (dekorace ctily první film), nevadilo mi, že v každém filmovém políčku je hned několik filmových celebrit, ani to, že někdy čert s andělem kouzlit mohli a jindy to nešlo.
Problém je, že Marek Epstein s Jiřím Strachem netočí pohádky pro děti, ale filmy pro dospělé s pohádkovými motivy viz jejich mizerné pohádky Svatojánský věneček (2015), Šťastný smolař (2012), či katastrofální Tři životy (2007).
Zápletka i rozuzlení u pokračování Anděl Páně jsou chabé a plytké. Nač vlastně potřeboval anděl Petronel jablko poznání? K čemu? Na to, aby zjistil, proč není na výsostech, nepotřeboval žádné jablko. To, že je matla, slyšel přece každý den. Na konci pohádky je mu Bohem oznámeno několika větami, že se zachoval dobře, a že může zpátky do nebe. Uf.
Pár poznámek k hereckému ansámblu z druhé strany. Obsazení Lucky Bílé a Michala Horáčka, kteří se na konci filmu z ničeho nic objeví jako nějaká fata morgana, je trapné a hlavně zbytečné. Nic proti nim. Obsazení matka – dcera je taky tragické. Vůbec se k sobě nehodí, je to do očí bijící.
Ve filmu také zazní/nezazní nevyslovené/nedořečené vulgarity (zde je napíšu na plná ústa – hovno, neserte mě…) a sexistické narážky (to, jako Máří Magdaléna), které bych spíš čekal od Zdeňka Trošky.
Naprostým přestřelením a znevážením jsou parohy namalované křídou na zdi, kde sedí svatý Josef jako hromádka neštěstí a vypadá, jakoby ho právě Panna Maria podvedla. Fakt hrozné!
Tím se dostávám k dalšímu problému. Relativizování dobra a zla, což je opravdu problém, protože něco takového v pohádce pro děti nemá co dělat. Dobro má být dobrem a zlo zlem. V nebi jsou zlobiví andělíčci, z Boha si můžete utahovat a Pannou Marií je mu minimálně dvakrát vyhubováno. A pozor, v nebi se dokonce promenáduje čert! Čert, bez kterého by v nebi nebyla vůbec sranda, jak je ve filmu řečeno. Čert v podání Jiřího Dvořáka je fakt cool. Je to charizmatický a vtipný pohodář. Sice pokouší, zradí, ale jinak je to dobrák od kosti a charakter (ženu sice svede, ale nevyspí se s ní). Zato anděl je věčně otrávený a otravný, pokaždé něco provede, závidí, proklíná, nadává, pije ve velkém alkohol společně s dalšími svatými. Komu by nebyl sympatičtější právě čert? Reklama na peklo?
Není divu, že kouzlu čerta podlehne i krásná vdova, která se s ním líbá! Jeden z největších přešlapů v celé pohádce!! Jak může kladná hrdinka líbat čerta – zápornou postavu? No jo, když on se vlastně čert ve Strachově pohádce počítá mezi hrdiny kladné! K onomu líbání (v pohádce pro děti) nemělo v žádném případě dojít. Zvláště, když páni scénáristé plánují vdovu vrhnout do náruče pouličnímu prodavači párků, který paradoxně za celý film neudělá sebemenší gesto, dobrý skutek, či cokoli jiného směrem k ženě, do které se zamiloval?! Celou dobu se na ni a její dceru ani neusmál, jen jsem čekal, kdy je nějakým způsobem podrazí. Časový sled této romantické linky vypadá přibližně takto: 20:00 Vdova potkává čerta. 22:00 Vdova se líbá s čertem. 23:00 Vdova spí s čertem v jednom pokoji. Cca 6:00 Vdova poznává, že naletěla. 9:00 Vdova odchází ruku v ruce s párkařem, který se nečekaně projevil. No comment.