Jaké slovo nejvíc vystihuje pohádku Uloupený smích? Křeč. Křečovité jsou slovní hříčky (okrádám – ukládám, dojem – vodojem, Felixi, udělej kozu). Křečovitá je situační komika: výbuch dortu, lepidlo na lavičce, vystoupení klauna (to jsem fakt trpěl). Křečovité jsou vynálezy a trofeje prince Bohaty: podbradník, krokodýlí slzy a duha. Křečovité jsou loupeže na královském dvoře: králi Lakotovi ukradnou spánek, chuť a smích. (Pokud jste sledovali pohádku po roce 2020, skoro byste královu nemoc tipovali na Covid.) Křečovitý je taky smích krále a jeho poddaných. To se vážně nedalo poslouchat.
Paní Kukátko à la Sherlock Holmes má pochopitelně k ruce Watsona, zde Felixe. Marie Rosůlková paní Kukátko hraje úplně stejně jako babičku v Takové normální rodince. Výše zmíněné ovšem za klady nepovažuju.
Pohádka je krom křečovitosti taky ukecaná, dialogy krkolomné, zápletka šroubovaná. Ani ten Lakota se na konci pohádky ze své hamižnosti pořádně nevyléčil!
Uloupený smích se pochopitelně dá vidět, ale já měl asi příliš vysoká očekávání (scénář napsal Jaroslav Pacovský – Bob a Bobek, Strach má velké oči). O to větší pak bylo mé rozčarování. Nejlépe uděláte, když budete čekat mnou vylíčenou hrůzu, třeba se vám tak zlá zdát nebude…