Emoji ve filmu vás zavedou dovnitř vašeho mobilu. V textových zprávách se ukrývá bujná metropole Textopolis. Zde žijí smajlíci, symboly, nejrůznější nálepky atd. Každý Emoji má jen jeden výraz, až na smajlíka jménem Gene, který má výraz vícevýznamový. To je ovšem problém, a tak se Gene rozhodne stát „normálním.“ Pomocnou ruku mu nabídne Hi-5 a nechvalně proslulá hackerka Jailbreak. Společně se vydají na cestu skrz aplikace, aby našli Kód, který může Gena opravit. A jen tak mimochodem zachraňují celý Textopolis.
Že vám to něco připomíná? V hlavě? Raubíř Ralf? Zootropolis? Je to tak. Jeho podobnost se zmiňovanými filmy, které ho mnohonásobně převyšují ve všech možných aspektech, je do očí bijící. Emoji ve filmu od svého uvedení stačily získat nálepku toho nejhoršího animovaného filmu za posledních x let (na IMDb má 2,9%) Já osobně jsem během sledování ani po něm nebyl znechucený. Docela jsem se i bavil. Ale…
I když film ždímá emoce, jak se dá, chybí tomu naléhavost a osudovost. Proč? Protože postavy jsou jaksi ze své podstaty absolutně neživé, nicotné – smajlíci v telefonu. Sledování ztěžuje i slang, kterým hovoří většina postav. Musíte rozumět podobným proslovům jako je tento: „Jsme v Candy Crush, ale já znám zkratku skrz Just Dance, což je hned vedle Dropboxu, odkud nás to uploadne do Cloudu, ovšem má to háček, musíme projít skrz Firewall.“ Srozumitelný je tedy jen pro užší skupinu lidí.
Film má hezké chvilky (návštěva Instagramu) i vtipy (podám pomocnou ruku ruce). Ale pokud se holka zamiluje do kluka jen díky tomu, že ji pošle ani ne esemesku, ale obyčejného smajlíka, tak nezbývá než konstatovat, že ta holka je stejně blbá jako tento film. Škoda, a přitom je tak hezká/ý.